Krátká verze: Mokoko X je Qix a Qix je stále skvělá – jedna z mých oblíbených klasických videoher. K dispozici je čtvercové hrací pole a musíte střílet čtverce, abyste získali většinu pole. Během této doby se kolem pohybují nepřátelé, a pokud vás zasáhnou, než dokončíte svou krabici, zemřete.
Trik je v tom, že jak si nárokujete více území, nepřátelé mají méně prostoru k pohybu, takže hra je s postupem těžší. Je to jednoduchý, ale ďábelský předpoklad.
Mokoko X přidává do hry dvě věže. Na každé úrovni jsou nyní bossové, kteří mají různé útoky a přisluhovače.
Neustále střílíme kulky, máme kouřovou stopu, která znesnadňuje vidění nepřátel, klademe vajíčka, která plodí minibossy atd. Každá úroveň má svého bosse a každé čtyři úrovně musíte bojovat se všemi čtyřmi bossy (a jejich přisluhovači) najednou.
Hra je také docela důmyslná s designem úrovní, přidává bonusové krabice, které můžete zachytit „boxováním“, ale musíte se pohybovat. Nejlepší úrovně se promění v bludiště, kde jsou vaše strategické volby velmi omezené, a vše závisí na načasování vašeho losování, zvláště když se vypořádáte s taktikou více nepřátel.
Další nádech, který Mokoko X přidává, je děj, který je – technicky řečeno –Bonkers Magoo.
Teď už vím, co si myslíš. "Z kurs má to šílený příběh. Je to evidentně japonská hra na prsa. Ale není tomu tak; Mokoko X je prostě japonská hra na prsa-přilehlý. Protože zatímco osm dívek, které se ve hře objevují, je nakresleno ve stylu anime, herní designér je ve skutečnosti Švéd a scénář napsal sám. Ale jaké úsilí!
Každá z osmi úrovní obsahuje ženu, která je ohrožena šéfem úrovně. Každý boss má jedinečný příběh původu, od bug-in-a-trash can přes sebevědomého fidget spinnera až po... (kontroluje poznámky) boha moře.
Na druhou stranu dámy mají své vlastní jedinečné podmínky. Jeden se chce bavit na slunci na pláži, zatímco druhý je teleportovaný uprchlík pronásledovaný vojenskou údernou jednotkou. Když na každé úrovni jednu "uložíte", čtverečky, které nakreslíte, pomalu odhalují její obrázek na pozadí, mírně animovaný, ale téměř vždy s trochou pohupování způsobem, který není, je jen trochu neslušný.
Žádný z příběhů dívek spolu nesouvisí. Nejsou také spojeny s příběhovými cutscénami, které se odemknou, když dokončíte fázi, která zahrnuje dva muže uvízlé na ostrově. A čím méně se o tomto vyprávění, které roztáčí mozek, řekne, tím lépe.
Na ničem z toho ale nakonec nezáleží, protože to nijak neomezuje hratelnost. Naopak mě vzrušovalo, když jsem viděl, jakou šílenost vývojář vymyslí pro příštího bosse. A ti, stejně jako hra samotná, nezklamali.
