Choose My Adventure: Proč je hraní The Secret World tak špatné?

Tajný svět je to dobrá hra, dokonce skvělá. Zaslouží si veškerou chválu a obdiv, kterého se mu od fanoušků dostává. Je to zábavná hra a jsem s každým, kdo to cítí stejně.

Tak proč se sakra mám tak špatně?

O to víc jsem hrál TSW, tím víc se toho celé začínám děsit. Pravděpodobně tomu nepomáhá ani nějaké celkové vyčerpání z celé dohody s Kingsmouthem, která není zdaleka tak kreativní jako téměř cokoliv, co jsem zažil. Zombie a město v Nové Anglii byly zabity, zejména lidmi jako Stephen King.

Boj je vždy dobrý čas, i když nepohodlí z toho, že musím čekat, než AP utratí za schopnosti, které chci, mě začíná trochu unavovat. Přesto, jakkoli se ten boj může zdát strnulý a divný – a dokonce i jako fanoušek pouvez cítím se tak – stále miluji kombinaci chaosu/pěsti, kterou jsem doposud sledoval.

Příběhy jsou tak dobré, jak si je pamatuji. Z velké části se stále dostávám přes možnosti dialogů, ale jsou místa, kde nechávám věci houpat, abych využil skvělého psaní a fantastického hlasového herectví. Henry Hawthorne je vždy někdo, koho bezpodmínečně poslouchám, bez ohledu na to, kolikrát jsem slyšel jeho první questy.

Samotné hledání je mimochodem... je to dobré. Uvědomuji si, že je to všechno jen podle čísel z hlediska toho, co dělám. Jistě, vyšetřovací mise se nepodobají ničemu předtím ani potom a Stealth mise... existují... ale samotné questy jsou stále docela základní. Žádné výjimečné psaní to nepokryje.

Myslím, že největší problém, který mám – největší brzdu mého celkového požitku, protože jsem se pustil do všech questů, které zde v Kingsmouthu mohu – je, že je to tak tísnivá osamělost. A i když se hra zatím dá hrát sólo a příběhy obstojí, ať jste sami nebo ne, prostě se nemůžu zbavit toho, že jsem tam, kde jsem, absolutně sám.

A myslím, že jsem se možná rozloučil.

Ocitám se, mentálně řečeno, v jakési lodi podobné té, ve které jsem byl Město hrdinů před tolika lety, když jsem se vrátil na Paragon Chat. Během několika hodin jsem přešel od radosti, že slyším a vidím stará strašidla, ke zděšení, že tu nikdo není a že vlastně není co dělat. Paragon City nikdy nebylo lákadlem CoH pro mě; byla hra a lidé.

I když jsem schopen hrát hru a plnit úkoly a postupovat (na rozdíl od Paragon Chatu), běhání po Kingsmouth mě hodně zasáhlo stejným druhem nepohodlí. Je pravda, že Návrat domů zlotřilý server a chvíli, abych našel svůj herní rytmus, mě nakonec donutil ignorovat rozloučení, o kterém jsem si myslel, že jsem řekl CoHale nevím TSW lze tak snadno znovu zažít.

Vlastně je zvláštní, že trpím tou samotou, když na to pomyslím. Možná jsem v celé této hře zažil dungeon, ve skutečnosti jsem se neseskupoval s ostatními ani se nepřidal k cechu a role, kterou jsem zažil, byl docela krátký a do značné míry nepamětný odjinud. Přesto také miluji ten latentní pocit být mezi ostatními lidmi a vidět další lidi, jak pobíhají ulicemi Kingsmouthu, zapojují se bez pozvání do bojů a prostě... sakra, cokoli vypadalo jako svitek kočky, bylo hezké vidět.

Vím, že jsem to už mnohokrát zmiňoval, ale ten pocit blízkosti hučícího a hučícího generátoru energie hráčské základny, a to i v pasivním smyslu, je pro mě tak neuvěřitelně důležitý. To je to, co pro mě dělá MMO mnohem atraktivnější a zajímavější než jakýkoli jiný typ videohry, a to je všechno pryč. TSW. Nic, z čeho bych měl pocit, že jsem součástí komunity, ani jako kapka v kýblu. Tento kbelík vypadá prázdný, i když technicky není. Jsem si jistý, že existují lidé, kteří stále hrají a dělají věci ve hře; prostě nejsou zde s moi v současnosti. A proč by to dělali, upřímně? kdo hraje originál TSW od začátku víc?

Všechno to jen svítí TSW čím dál těžší udělat. já tak nějak strach Teď, když mám být naprosto upřímný, je to na hovno, ale tak to cítím. Stále mám ještě alespoň týden této hry na to, abych šel na CMA, což mě přivádí alespoň k jedné anketní otázce týkající se hry.

Jeden z našich spisovatelů zmínil, že stále hraje TSW a dokonce napsal verzi, která je zjevně mimořádně pevná a vhodná pro sóla, což je v pořádku, ale preferoval bych entreprise Tolik.

Existuje však také možnost jít do Legendy tajného světa a uvidíme, jestli možná nejsem znovu spojen s tímto latentním pocitem být s jinými lidmi obecně. Ano, je to ta „menší“ hra, ale možná jsem také v okolí jiných a někde v Egyptě. Alespoň myslím, že jsem se zastavil někde v Egyptě. Takže první průzkum:

Načítání ...

Druhá anketa je pro hru příští měsíc, jak velí tradice. Tentokrát se opět zaměřuji na něco sandboxového a trochu otevřenějšího, protože je čas odložit CMA zábavního parku stranou.

Načítání ...

Jako vždy bude hlasování ukončeno ve 13:00 EDT tento pátek 25. března. Omlouvám se, pokud byla tato série článků z velké části nezábavná, ale pokud je to pro vás útěchou, je ještě méně zábavné je psát a prožívat. Nepřál bych si nic jiného, ​​než se k tomu vrátit TSW uklidňující a přívětivé, ale vše, co cítím, je ignorováno.